diary

Jak se neutopit v nervech?

22. march 2015 at 7:20 | neweresth
Krásné, ale zatažené ráno milí návštěvníci,
Tu a tam jsem pozitivní, ale víte jak to bývá - klid, klid, stále klid a pak voda přeteče. Jo, tak takhle to vlastně je. I přes krásu slunečních paprsků se mnohdy člověk nechá natolik unést náporem okolního světa, že se zcela zhroutí. Díky všem, co stojí při mě, díky všem andělům, tohle dno netrvá mnoho dní. Prostě se pořádně vyspat. Nadýchat se čerstvého vzduchu. Splnit si nějaké své malé přání, pokořit nějakou touhu.

Kdějaký den myslím nad tím, co vlastně chci, co je mou prioritou, ale co, v tu pravou chvíli se to dozvím a třeba jsem šíleně sobecká. Tu a tam jedu autobusem a žasnu, co mě napadá, říkám si - proč sakra myslíš takhle - a tak začně dialog mé dobré a špatné stránky. Nakonec se stejně nechám unést vlnou hudebna a bezděčně přemýšlím o všednosti dní. A pak si řeknete, jestli jste třeba nudní nebo ne - věřím, že pod slupkou určitě ne a nejlíp dostat se dál, do hloubky a najít to zajímavé - nevyřčené myšlenky.

Realita za námi

14. march 2015 at 1:55 | neweresth
Krásný povečerní,
Když si tak pročítám ty zpětné komentáře od Vás, jsem ráda na tom světě. Když se Vám mé psaní zdá pozitivní, o to víc jsem radši. Budu vždycky ráda, když budete rádi i vy. Za to mi to prostě stojí. Držet i menší množství v pozitivní hladině. Vždycky když si dávám nějakou tu školní minutku, kdy bych měla teda pilně studovat, zbytečně se stresuji, ráda na razím na něco, co zní hezky. Odvrátit zraky od telefonu a usmívat se. Zvednout si náladu na kratičkou chvíli.

Upřímně, reálně, normálně - žiju svůj melancholický život, plný naivních myšlenek, ale vždycky když zasednu ke klávesnici, napadá mě jen to dobré, to čím chci potěšit oko i duši. Být ráda. Já chci snít. My všichni chceme snít. Můžeme. Je fajn mít cíl, jo, mám další. Hlavně klid a nohy v teple. Už mám smíšené pocity. Pobavte se nebo i ne, zálěží na Vás. ^^

Motivace na n-tou

7. march 2015 at 21:16 | neweresth
Krásný večer!
Jsem naplněna energií - pozitivní. Mám chuť něco udělat. Tak tak přemýšlím a přicházím na spoustu věcí, co bych ráda udělala a provedla. Mám plán, plánů spoustu. Kde co se mi plní, a jsem ráda na tom světě. Musím být někdy pozitivní a podělit se - mnohdy to ostatním pomůže. Naladit se na správnou vlnu, nahrát usměv na tvář. (Miluju popisování - moje knížka by byla celá popisná, jelikož dialogy nejsou má silná stránka.)

Když se jen tak podívým na přípravu k matuře, jsem na tom celkem dobře. Nemusela bych se tolik stresovat, jak činím, ale momentálně mi není pomoci. Víte, mám jeden velký sen, takový bližší a myslím, že se dá i uskutečnit - cítím to. Nesmím se holt bát. Nemám ty obavy. Ráda bych se po té "velké" zkoušce a přijímačkách podívala do krajin severských. Na sever, někde do krajů nevelkcýh stromů a sobů. Někde, kde se mi kdysi líbilo a zase bych to chtěla zažít. Být věčným snílkem a dítětem. Pojďte se mnou cestovat, myšlenkou i bez. K téhle příležitosti zde mám video z minulého týdne. (Ušetřte si prosím komentáře "hezké video", v tu chvíli mám pocit, že jste jej neshlédli - děkuji.)

Ze šálků čaje do šálku inspirace

14. february 2015 at 0:11 | neweresth
Krásný večerní hodiny,
Mnohdy se zdá všechno být pomíjivé, chvikové radosti a chvikové strasti - chvikové chvíle napětí - chviková zlost - chvilkové štěstí. Něco v nás přec zůstane po delší době. Vzpomínky nas mnohdy dobře naladí, mnohdy dostanou do kolen, ale záleží jen na nás, na co budem vzpomínat, kterou cestou myšlenek se budeme ubírat. Momentálně mám velice dobrou náladu, proč?

Asi věřím, dívám se na svět jinýma očima, či používám ty správné brýle. Mám nějakou špetku naděje. Nevím, kde se to všechno bere, ale je to hezký. Občas jsem úplně na dně, občas se po té naší zemi lehce pohybuji, až mám pocit, že nevážím nic, že jsem to jen já - moje mysl.

Někdy je těžké najít ta správná slova. Přála bych Vám vidět ten úsměv, který mi momentálně kouká z tváře. Ráda bych se podělila. Určitě bude něco na tom, že se všchno nějak odráží - takže si pomáheme a buďme ohledu-plní.
Mějte se nádherně!

Máme na to, aniž bychom to třeba tušili

31. january 2015 at 20:17 | neweresth
Krásný večer milým návštěvníkům,
Ano, občas mám taky tu náladu bezmoci, kdy bych se nejradši vypařila, ale po nějakém tom uvažováním nevím, kam patřím, chci se cítit v pohodě, ale na druhou stranu vidím nějaký smysl v nepochopitelnu. Asic, ráda bych byla, aby mi lidi porozuměli, jelikož mi pak v neporozumění naskáčou pupínky zloby a mám pocit, že prasknu. Najít sobě rovného.

Opět jsem se zbavila nějakých vrásek, nějakého kamení a cítím se víc free. Třeba jsem se překonala a třeba ne, třeba jsem klesla, ale cítím se relativně fajn. Mám nějaké povinnosti, ale musím to brát jako další výzvu k lepšímu já. Dělám to protože chci, chci mít lepší pocit. Mám pocit, že mnohdy beze smyslu blábolím. Nechci psát přímo, jelikož bych asi pociťovala sobeckost. Lžu sama sobě?

Nakonec můžete shlédnout tento výtvor, a kdyby Vás třeba zaujal, tak můžete sdílet či čokoliv, co Vás napadne. ^^
Můžete mi také připsat, zda jste to čekali či ne.

Kde se vzal, tu se vzal - pravý čas

29. january 2015 at 16:37 | neweresth
Krásný čtvrteční pozdní odpoledne,
Co jsem zůstala nějaký ten čas doma, na rekonvalescenci (po dlouhé době), byla jsem mile i možná pro mnohé nemile překvapena z nadílky bílých zmrzlých kapiček vody, které zahalily naši zemi již minulý víkend a stále se nehodlá úplně vzdát a vzdálit se, jenom nějaká část mění svůj stav a netěší tak, jak by si člověk přál.

Musím uznat, že takové menší volno se mi líbilo. Člověk se prostě musí někdy uklidnit a vypustit. Jo, sice jsem byla sevřena v rukách bacilům, ale nevadí mi to. Díky fajn náhodě jsem pravděpodobně ve škole ani o nic nepřišla, ba dokonce jsem si udělala nějaká ten čas na práci na povinné četbě, jo, hurá, už mám přes půlku. Jsem velice nadšená. Ještě dodělat seminárku v nadcházejících dvou týdnech a můžu být na sebe pyšná.
Co jsem měla čas, prohlídla jsem si nějaké internetové obchody a musím uznat, něco mě zaujalo a co víc, plánuji si z toho něco pořídit, takže se třeba podělím o svůj materialistický WISHLIST, jestli to někoho bude zajímat. Viděla bych to jako sobeckost, ale proč ne. Heh. Jako chvilková radost to může být fajn.
Tohle jsou krásky, pro které jsem se stavila po odpoledni na poštu. Radost, tu si udělám o víkendu u koníků. Uvidím tu mou milou spřízněnou duši a budu ráda, že jsem ráda. Potřebuju zaplnit emoční prázdnotu. ^^

Je zapotřebí té neustálé změny?

10. january 2015 at 4:54 | neweresth
Krásné ráno návštěvníkům,
Říkala jsem si, že bych to vzala trošku poeticky, naladěné na nějaké té hudební stopě, ale naneštěstí jsem nedošla k ničemu, o co bych se ráda podělila, něco, co by opravdu stálo za zmíňku. Snad někdy příště osloví mou duši a slechy nějaká ohromná melodie bez něžádoucích prvků.

Heh, asic hlavním bodem mého přemýšlení je vlastně fakt, že se stále dožaduji změny. Opravdu mě stále utiskuje pocit stereotypnosti, o což moc nestojím. Každá, i málá, změna je nějakou menší formou adrenalinu, torcha dobrodružství. A o to třeba jde. Ačkoliv, když se na to podívám jinak, pravděpodobně mě zasáhne ten fakt, že nemám tu kontrolu nad sebou, neznám své já - stále. Možná, ale trochu víc než předtím, kdy jsem bádala opravdu hluboko a dalo by se říct, že někde v prázdnu. Teď se tím prostě nemůže člověk nechat zastrašit. Bylo by to pak moc jednoduché a složité zároveň. Záleží, jak se k tomu člověk postaví.

Co víc mě napadá, když slyším a čtu to - co vlastně ani nechci, asic částečně napomáhá utváření mých úsudků. Nějaký slet nezodpovězených otázek. Jsme snad panáčky na minovém poli? Všechno je řízeno, ač nechceme či chceme. A co víc, ani o tom nevíme. Smutné. Žijeme v iluzích? Pravděpodobně asi ano. A jdo tahá za nitky teď? Jaký je vůbec cíl a smysl tohohle počínání?
btw. Na týden jsem blondýnou.
Vaše neweresth.

S příštím rokem novým lepším já

30. december 2014 at 20:46 | neweresth
Krásný předsilvestrovský večer milí návštěvníci,
Být upřímná, ano, je to celkem nesmysl, být zaujatý jedním dnem, který by měl všechno změnit, ale třeba je to pro mnohé šance, nějaký milník. Možná je to opravdu zvrat v mnohých životech. A proto to nebudu nikomu vnucovat a ani brát. Záleží na Vás, jestli je "Silvestr" tlustou čárou za nějakým tím rokem či lety a nebo je to prach-obyčejný den, jako každý jiný.

Co se týče mě, jsem relativně spokojená s tím, jak se věci mají, ikdyž se mnohdy objeví nějaká ta překážka, která se třeba těžce, ale dá překousnout. Mnohdy se utápím v nějakém "bahně", které opravdu nestojí za zbytečné výčerpávání drahocenné energie, ale dělám to - možná zrovna tohle bych chtěla změnit. V příštích dnech a letech, bych si i sama sobě chtěla dokázat, že na něco mám a mám sílu něčeho dosáhnout, být trochu cílevědomá a né jenom "někdo", kdo se životem jenom veze.

Chtělo by to:
  • více adrenalinu
  • více optimismu
  • více nadhledu
  • více odhodlání
  • více vůle
...a potom myslím, že mám šanci na mnohé, jenom ZAČÍT. Heh, kdybych se zabývala něčím reálnějším, ráda bych se trochu zase našla, jelikož jsem tak nestálá, že mě to skoro až bolí, a to ve všem, v mnohých názorech. Chce se to zaměřit a nepustit.

Chtěla bych:
  • být inspirací samu pro sebe
  • po uskutečnění - ispirací pro jiné
  • objevit to, co se mi líbí (nejenom, co se týče oblečení - takže materiální)
  • uskutečnit nápady, které si někdy píši (jak videa, tak možné pokroky v komunikaci)
Je toho tolik, co člověk chce. A víte, nerada bych se tím chtěla chlubit. Asi zůstanu u takovéhle strohé kostry, která je více - či - méně nejasná. A to mi zatím jde. Tak doufám, že vy v tom máte jasno a jste odhodlaní za tím svým jasným cílem JÍT. ((:
SOBECKÁ PROPAGACE: Mimochodem, klidně navštivte můj YT channel: neweresth nebo instagram: neweresthcz

Tak trochu na nové vlně

24. december 2014 at 1:29 | neweresth
Krásnou momentální chvíli,
Tak trochu už je nějaký ten den Vánoc a my si naivně budeme užívat toho "klidu" a "pohody". Avšak, to nemám nikomu za zlé, ba naopak, budu to přát všem. Prostě to chce klid, protože bychom se stále nemuseli hnát někam dopředu, bez důvodu,´bez nějakého skladu. Dnešek bude tak trochu ve znamení JÍDLA a STRESU. No co, bude tu i jistá RADOST a to se prostě stává. Mám dobrou náladu a chci, abyste ji docílili také. Přesvědčte svůj mozek falešným úsměvem a docilte přirozeného. Krásný den všem! A nakonec něco úsměvného.

vaše neweresth.

Peníze, stres a lhostejnost dnešního bytí

13. december 2014 at 6:41 | neweresth
Krásné ráno,
Možná může nadpis znít trochu negativně laděný, ale trochu mám chuť si postěžovat na to, co se přihodilo a to konkrétně včera. Zrovna včera se opět projevila lidská lhostejnost. Zastávám názoru, že ikdyž člověk opravdu nevypadajá jako úplnej "homeless", tak má právo na to, aby mju někdo pomohl. Proč jen tak procházet okolo? Spadnete na schodech, jelikož se Vám podlomí kolena. Šíleně se praštíte do hlavy. Teče Vám krev. A všem kolem Vás je to naprosto jedno. Proč je to tak? Jsme všichni až tak zaměření na sebe a okolí je nám ukradené? Mrzí mě to. Další člověk se spálil ve svém druhu.

Abych odešla od tohoto tématu. Přecházím k něčemu trochu veselému. Mnohdy mám pocit, že jsou mi peníze celkem ukradené. Vím, že bez nich se asi v dnešní době fakt neobejdu, ale co. Když se sama spálím sovu blbostí, hned na to nad tím mávnu rukou a život jde dál. No co, prostě si své prodělávání na "obchodech" odůvodním tím, že druhé osobě vlastně ulehčím torchu břímě a může mít radost. Asic má taky možnost myslet, že jsem hlopá. Nejsem, aspoň úplně ne.

Ke slovu stres se řadí škola. Moje vánoční prázdiny budou v duchu biologie a to znamená, vyloženě studiíní, avšak to mě neodradí od jiných činností. Nejsem přeci stroj. Jsem člověk. Mám chuť si i užívat. A miochodem, hned v prvních dnech budu pracovat na překvapení. Plán už mám. Teď jenom zrealizovat. Takže víc ohledu na ostatní a nenechat se stáhnout něčím opravdu nepodstatným.

P.S. Chce to sníh. Chci tu atmosféru. Tu mi trochu narušují ty nádherné oblohy bez mraků. Moc slunce. Moc barev. Člověk je naprosto unešen tou nádherou. Ta sílá. Ta energie, která sálá při odchodu. Jsem unešena. Velice. A když mi do toho jde i práce od ruky, jsem mnohem víc nadšená, jelikož se nám to trochu víc daří s Ájinkou, s tou malou pony nezbednicí.
 
 

Advertisement