May 2017

Všechno a nic

25. may 2017 at 20:24 | neweresth |  diary
Zdravím,
mám pocit, že opět nerozumím - v jednu chvíli nad vodou, v druhou chvíli pod hladinou. Fyzicky cítím jak se sama vnitřně sžírám, vědomě a a živa. Chaos. Co v jednu chvíli potěší, v druhou dovede k slzám. (ne)Litovat? (ne)Mrzet?

Ve své podstatě mám všechno, není důvod myslest si - že nemám nic. Jsem vším a ničím, existence vědoma i nevědoma. Chvíle od chvíle mé naroky se liší, mám pocit, že potřebuji málo na to abych přežila (jsem ale šťastná, co to znamená být šťastná, pomíjivé). Někdy cítím, že mám i nějaký cíl, který 'normálně' nemívám, ikdyž je místy stresující, stále je to cíl, který lze splnit, ale když je za mnou - cítím, že jsem se ztratila, že už nemá cenu si na něco hrát, na sebe sama (jeden člověk z miliónů, jedna existence z nekonečna) - pocit existence sebe samého.

Lidé mě děsí čím dál víc. Interakce s nimi. (Ne)vědomost. (Ne)očekávané. Agrese. Zklamání. Potlačuji své pravé myšlenky, než dávám najevo - jak si tím můžu být jistá? Děsím sama sebe.

S pozdravem, neweresth.