September 2016

Jsem všechno a nic

12. september 2016 at 0:22 | neweresth |  diary
Zdravím,
Prostě jenom cítíš, a nevíš proč to tak je. Prázdno. Co se promítá v hlavě? Co je v té chvíli přerušeno? Je toho tolik, že se zdá, že tam vlastně nic není. Zíráš s vykulenýma očima. Zhluboka dýcháš. Nic nebo všechno. Proč je tvá reakce zrovna taková, co ji vyvolalo, vpomínka na vlastní zkušenost, něco, co je potlačené, že vlastně není známý důvod?

Jaký význam pro tebe má obrys kruhu? Já. Vidím všechno, nekonečno a zároveň nic. Jistá forma existence? Jednota?

Proč slavit narozeniny, den, kdy jsme se narodili? Slavíme každý rok svého přežívání na této planetě. Na jednu stranu se tohle zdá být zbytečné, bezduché. Co vůbec znamená slavit? - že je člověk obdarován materiální věcí? Ono občas přeci stačí jen myšlenka, že si člověk vzpomene, objetí, úsměv a hezké slovo. Zkrátka, jenom to, že si někdo na Vás vzpomene, aspoň jednou do roka Vás/Nás/mě může učinit existenci smysluplnější a mnohem optimističtější . lepší chvikové světlo, moment, kdy se člověk necítí úplně prázdný. 21

Co nás vlastně naplňuje? Co to znamená, když se človkě cítí pln něčeho? Vždyť vlastně nejsme prázdni, z biologického hlediska, najdeme nějaké orgány, nějaké tekutiny - když naše tělo ohrozí ostrý předmět, není to tak, že by se nic nestalo. Lepší udržovat obsah v kompletním složení, než ztrácet (pro dobro koho, co ztrácíme, kdy to ztrácíme, máme z toho dobrý pocit). Opět záleží na situaci. Co tě vlastně napadne, když si něco přečteš. První myšlenka, impulz k zamyšlení se, najít vlastní stránku náhledu na danou situaci.

S pozdravem neweresth.