March 2016

Pocit osamění je vina má

31. march 2016 at 22:36 | neweresth |  diary
Krásný večer,
Jako bych tady na tom světě nebyla. Prožívám emoce vymyšlených postav. Cítím jejich bolest, jejich radost, jejich zklamání, cítím je, jejich emoce. Přemýšlím nad kouzelnou mocí, na nadpřirozenem. Chci věřit, že je tady. Všechno, na co jen pomyslím, že tady je. Nechci ovládnout, jen se naučit užívat, to, co tady kolem nás je, v nás. Energie je fascinující - její moc, schopnost. Kdo nad tím přemýšlí?

Opět, musím zase říct, miluju fantazii! Sice mě dohání k šílenství, že nejsem schopná řídit svůj vlastní reálný život, ale těší mě, že se mohu na těchto vlnách usmívat.

btw. Mám problém, jsem nespolečenská, nemůžu najít chuť k lidem, k jejich poznání, k dávání šancí. Chci najít přátele, ale nevím jak. Mám blok. Cítím tu samotu, a ta mě děsí. Nemám důvod bojovat, za co.


S pozdravem neweresth

Nejsem zralá. Cítím se dítětem.

6. march 2016 at 22:11 | neweresth |  the creative part
Krásný večer,
Někdy slova na popis nestačí,někdy jich není třeba. Najít na kdečem to krásné. Pochválit detail. Není třeba perfektního výsledku, jen najít maličkost, která zaujme a tvůrce polechtá na duši. Mám radost z krásných myšlenek. Mám radost z dobrého děje, z radosti. Kouzla, pohádková atmosféra, tajemství a nadhled. Hledat a nacházet.

Nadchnout se. Přemluvit samu sebe. Nehledat vrásky v tváři či hluboko v našich hlavách a zkusit. Přemýšlet nad tím, jaké by to bylo ve světě, který si vyloženě vymyslíme, děj si v duchu napíšeme. Být otevření novým věcem, novým fantaziím. Pořád někde jinde.

S pozdravem neweresth
cítím se být někde jinde, kdekdo to nevidí - jen já a ten, kdo chce