Vrchol dvouleté krize

31. january 2016 at 0:08 | neweresth |  diary
Heh,
Dneska jsem opravdu dostala chuť napsat, něco krátkého. Jen tak mě napadají věci, které nikdy moc nedělám. Možná je to chyba. Přicházím o mnohé. Hlavně, když jde o lidi.

Posledních pár měsíců pro mě bylo dosti psychicky náročných, a vím, že tomu není konec, ale musím se překonat a zničit ty nesmyslné pocity drtící mne samou. Od té doby, co jsem odešla od koní jsem se pravděpodobně ještě víc uzavřela a ztratila smysl, chuť pořádně žít, zkrátka nemám smysl, ale pravděpodobně sakra moc plýtvám, jak časem - tak schopnostmi.

Držím si palce (ať třeba přežiju ty učitele na vysoké, co mě pořád drtí někde pod hranicí normální nálady).
Víte, jsem moc ráda, když mají lidé radost. Ráda na ně koukám. A určitě jsem někde hluboko, možná ani né tak hluboko žárlivá, vůči své neschopnosti být ráda a šťastná.

Takže letošní rok je sudý a já se hodlám najít. Na konci prvního měsíce - jaké krásné rozhodnutí!
Btw, Jsem, ale nejsem dospělá. Radši budu infantilní s nějakou fantazií, než nešťastná a držící se pevně země.
 


Comments

1 ctenar blogu | 31. january 2016 at 14:05 | React

Všechno dopadne dobře, uvidíš. Chce to čas.

2 Vojtěch | Email | Web | 19. february 2016 at 9:42 | React

Taky pořád bojuju za to, udržet si dětskou duši. Dětsky naivní. Možná to není správné slovní spojení... Ale neumím to líp vyjádřit. Vtipné je, jak to hned implikuje něco negativního. Ze všech stran na tebe svět řve "buď dospělá, buď úspěšná, nebuď naivní", ale nic z toho ti nepřinese štěstí. Člověk přece může být moudrý, ale zároveň zdravě naivní a radostný.

Jedna věc je to vědět, druhá je tak opravdu žít. Je to výzva. Ale vím, že čím jsem starší, tím míň se raduju, a to je jasný indikátor toho, že něco dělám špatně.

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Advertisement