October 2015

KULTURNĚ V BRNĚ - modní inspirace

29. october 2015 at 15:14 | neweresth |  diary
Krásné odpoledne,
I když venkovní osvětlení spíš ponítí náladu spíš ve smutném směru, já se dneska nenechám. Pokud nevíš, nezažiješ, lituješ či nelituješ? Jsem tak nějak nabuzena optimismem. Překvapivě, DÍKY škole.

Když někdo řekně, že jdeme na výstavu, zní to jako opravdová otrava, ale také záleží na zaměření. Musím uznat, že tentokrát jsem byla mile překvapená. Netušila jsem, že takové nové módní kousky mě pobídnou k tomu, abych se usmívala. Folkór, práce, tam někde se bere ta inspirace. Výsledky jsou překvapující. Opravdu, nazvala bych to jako inspirující výstavu. Pokud máš zájem se odlišit a navíc vypadat dobře, přijď se kouknout, neprohloupíš.

Nechtěla bych prozrazovat, co můžete vidět, ale určitě to stojí za to. Talent, všude je talent. Jestli se považuješ - aspoň trochu - za fashion guru, běž. Nádech tradic a počátků nenechá spát kdejakou věkovou kategorii. Ano, hledá se BUDOUCNOST V TRADICÍCH, v něčem, co je nám známé.

Celková expozice je velmi dobře koncipována. Dynamickou atmosféru dodává hra světel. Není nouze o konstrasty. Vzhled jednotlivých místností je řádně promyšlet, co - kde - a - jak. Spolu se zajímavých hudebním doprovodem se můžete dostat do divokých krajin, fantazií a snů.

I ze "starých" věcí se dá vykřesat víc, než si člověk myslí.

Konkrétní info najdete ZDE ((:


Od všeho kousek a stále necelo

23. october 2015 at 21:42 | neweresth |  photo
Na chvíli zdaru i dál,
Stále se chceš podělit. O radost, o svou schopnost, kterou jiný nemá. Dát ze sebe aspoň trošku. Nechceš být člověk opomíjený či zapomenutý. Utápíš se ve své nesmyslné bolesti a neschopnosti. Někdy máš pocit, že máš sílu, ale na jak dlouho. Nechápeš. Nikdo jiný nenalézá pochopení. A tak to bývá?

A teď, jestli se najdeš. >>


Ztrácíš se v terapii s podzimem a nespokojeností

18. october 2015 at 21:07 | neweresth |  diary
Příjemnou chvilku,
Tak nějak je tu podzim, jako každý rok, mnoho článků a návodu na to, jak si vylepšit náladu, neupadnout do depresí nenechat se stáhnout atmosférou a skrytou temnotou tohoto období, a to i přesto, že je tak krásné a má své kouzlo. Není škaredé, co je škaredé a nepříjemné?!

Pořád něco psát a sama sobě se nevyznat,
stále zírat a pozorovat něco, co možná -
nemá takovou váhu sebe sama zabavit.

Trávit čas na místech, kde se hledá pochopení v nepochopení. Poukázat na chyby a nedokonalosti. Vždyť v nedokonalosti je krása. Kdo to řekl? Určitě měl pravdu. Při procházce dnešními mětskými ulicemi mi došlo, že nechci dokonalost. Líbí se mi, když nejsou věci perfektní, tak nějak podle přísných pravidel. Psány a dělány ve svém stylu.

Nevyznat se, nevědět a nezkoušet. Chceš to zkusit. Zažít si cizích život. Nevíš jeslti to chceš nebo ne.

Je to pro Vás nebo pro mě. Jak se to vezmě. Psát terapií pro sebe. Dostat se z nevědomosti, z bludiště a nesouvislostí. A prej vše souvisí se vším. Když radost Vaše, tak z ní radost bude i moje. Malá pomoc, nesmělý úsměv.

To pravé ořechové

6. october 2015 at 22:32 | neweresth |  diary
Krásnou aktuální chvíli,
v tento moment bych ráda sepsala nějaký ten dojem z prvních dní na vysoké. Upřímně, ani nevím, co chci a po těch pár dnech, co jsem přežívala nkteré přednášky - si říkám. Chci to vůbec studovat? A to jsem jsem chtěla. Abych upřesnila, vrhla jsem se do pole Uměnovědných studií. Mnohým tento obor asi nic neřekne, ale letem světem, prostě nauka o umění.

Než jsem se plně ponořila do školních dní, musela jsem si počkat. Ze začátku jsem spíš trávila čas zařizováním různých a jiných záležitostí, jako jsou průkazky či nákupy věcí do bytu, jídla či třeba kalhot (kterých mám nedostatek, just for info). Většina už začala semestr 21., ale my jsme si to trošku posunuli, to víte, ti filozofi mají na všechno čas, až mi bylo divné, že jsem nic nedělala a mé spolubydlící se pořád někde couraly a sdělovaly mi své zážitky ze zajímavých či nudných hodin.

Ovšem, teď nevím, jestli bych radši trávila čas nic neděláním či se stresovala, kdy se dostanu na jakou filmovou akci, na nějakou vernisáž či si poslechla nějakou vážnou hudbu. Je toho na mě v těch pár dnech tolik, že nevím kam dřív skočit, ale nejlíp si to naplánovat a ono se to časem podá. Nebudu se nudit. Už teď mám naplánované koncerty hudby z dřívějších století. Jsem z toho vyloženě odvázaná. A co víc, musím i na akce, kde se mi fakt nechce, ale beztak se mi na to nakonec bude líbit.

Teď jsem se koukala do diáře a jak to tak plánuji, po tomto víkendu se se svou domácí postelí uvidím asi až na konci října. To se dá. Doufám, že budu v tento čas v klidu a v duševní pohodě. Tím bych pro tuto chvíli přestala psát a třeba se s Vámi podělila o další příjemné či méně příjemné novinky z mého života.