March 2015

Žit život žejo, že.

29. march 2015 at 0:05 | neweresth |  photo
Krásný večer čtení schopným,
A teď so člověk řekne, zda udělat dobře, zda to tak mělo být a zda-li to někdo chtěl. Učinit rozhodnutí pozitivní, zatahat za kouzelnou nitku, která minimálně pomůže a pokračuje radostí. Jakákoliv myšlenka, která potěší. Mohla bych se chlubit- Mohla bych litovat toho, co minimálně nedělám. Bude to k nečemu. Mám pocit, že to má stejnou váhu - jako otázka, proč tu vlastně jsme na tom světě. Heh.

Ano. chci potěšit. Chci pokračovat pozitivně naladěná. Zítřek bude novým dnem a nebo už vlastně dnešek. Další chvíle, kdy budu moct zapracovat na něčem, co chci, co by mi mohlo třeba jít. Mám nové cíle - každý má, je mi to jasné. Pořád se to mění. Celkově ten pohled, ty barvy, ty jednotlivé detaily v celku.

Co mě k tomu pořád vede? Úplně poprvé v životě jsem investovala větší čátku. Jo, není radno se utěšovat nějakou materiální věcí, ale mnohdy to pomůže natolik, že je to fajn se tím nezabývat. Mám foťák, Olympus E-PL5. Zdá se mi zatím složitý, ale jsem nadšená. Beru to jako novou výzvu. Bude toho tolik.

A víte co, už nějaký čas mi v hlavě probíhá tolik nápadů. Necháápu to, jak je to vlstně možné. Doufám, že na nich brzy zapracuji a nenechám se ničím odradit. To vám taky radím. ((: Ráda bych nakreslila nějaké návrhy, motivy obrázků na oblečení. Mám nápady. Kreslím drobnosti, ale mohou mít kouzlo, nebo třeba depresivní nádech (myslíte si to - viz. 3 fotka), ale záleží na úhlu pohledu. To víte, mnohdy si nenecháme poradit, ale já chci, abyste byli rádi a šťastni. Usmějte se minimálně sami pro sebe.

Jak se neutopit v nervech?

22. march 2015 at 7:20 | neweresth |  diary
Krásné, ale zatažené ráno milí návštěvníci,
Tu a tam jsem pozitivní, ale víte jak to bývá - klid, klid, stále klid a pak voda přeteče. Jo, tak takhle to vlastně je. I přes krásu slunečních paprsků se mnohdy člověk nechá natolik unést náporem okolního světa, že se zcela zhroutí. Díky všem, co stojí při mě, díky všem andělům, tohle dno netrvá mnoho dní. Prostě se pořádně vyspat. Nadýchat se čerstvého vzduchu. Splnit si nějaké své malé přání, pokořit nějakou touhu.

Kdějaký den myslím nad tím, co vlastně chci, co je mou prioritou, ale co, v tu pravou chvíli se to dozvím a třeba jsem šíleně sobecká. Tu a tam jedu autobusem a žasnu, co mě napadá, říkám si - proč sakra myslíš takhle - a tak začně dialog mé dobré a špatné stránky. Nakonec se stejně nechám unést vlnou hudebna a bezděčně přemýšlím o všednosti dní. A pak si řeknete, jestli jste třeba nudní nebo ne - věřím, že pod slupkou určitě ne a nejlíp dostat se dál, do hloubky a najít to zajímavé - nevyřčené myšlenky.

Realita za námi

14. march 2015 at 1:55 | neweresth |  diary
Krásný povečerní,
Když si tak pročítám ty zpětné komentáře od Vás, jsem ráda na tom světě. Když se Vám mé psaní zdá pozitivní, o to víc jsem radši. Budu vždycky ráda, když budete rádi i vy. Za to mi to prostě stojí. Držet i menší množství v pozitivní hladině. Vždycky když si dávám nějakou tu školní minutku, kdy bych měla teda pilně studovat, zbytečně se stresuji, ráda na razím na něco, co zní hezky. Odvrátit zraky od telefonu a usmívat se. Zvednout si náladu na kratičkou chvíli.

Upřímně, reálně, normálně - žiju svůj melancholický život, plný naivních myšlenek, ale vždycky když zasednu ke klávesnici, napadá mě jen to dobré, to čím chci potěšit oko i duši. Být ráda. Já chci snít. My všichni chceme snít. Můžeme. Je fajn mít cíl, jo, mám další. Hlavně klid a nohy v teple. Už mám smíšené pocity. Pobavte se nebo i ne, zálěží na Vás. ^^

Motivace na n-tou

7. march 2015 at 21:16 | neweresth |  diary
Krásný večer!
Jsem naplněna energií - pozitivní. Mám chuť něco udělat. Tak tak přemýšlím a přicházím na spoustu věcí, co bych ráda udělala a provedla. Mám plán, plánů spoustu. Kde co se mi plní, a jsem ráda na tom světě. Musím být někdy pozitivní a podělit se - mnohdy to ostatním pomůže. Naladit se na správnou vlnu, nahrát usměv na tvář. (Miluju popisování - moje knížka by byla celá popisná, jelikož dialogy nejsou má silná stránka.)

Když se jen tak podívým na přípravu k matuře, jsem na tom celkem dobře. Nemusela bych se tolik stresovat, jak činím, ale momentálně mi není pomoci. Víte, mám jeden velký sen, takový bližší a myslím, že se dá i uskutečnit - cítím to. Nesmím se holt bát. Nemám ty obavy. Ráda bych se po té "velké" zkoušce a přijímačkách podívala do krajin severských. Na sever, někde do krajů nevelkcýh stromů a sobů. Někde, kde se mi kdysi líbilo a zase bych to chtěla zažít. Být věčným snílkem a dítětem. Pojďte se mnou cestovat, myšlenkou i bez. K téhle příležitosti zde mám video z minulého týdne. (Ušetřte si prosím komentáře "hezké video", v tu chvíli mám pocit, že jste jej neshlédli - děkuji.)