January 2015

Máme na to, aniž bychom to třeba tušili

31. january 2015 at 20:17 | neweresth |  diary
Krásný večer milým návštěvníkům,
Ano, občas mám taky tu náladu bezmoci, kdy bych se nejradši vypařila, ale po nějakém tom uvažováním nevím, kam patřím, chci se cítit v pohodě, ale na druhou stranu vidím nějaký smysl v nepochopitelnu. Asic, ráda bych byla, aby mi lidi porozuměli, jelikož mi pak v neporozumění naskáčou pupínky zloby a mám pocit, že prasknu. Najít sobě rovného.

Opět jsem se zbavila nějakých vrásek, nějakého kamení a cítím se víc free. Třeba jsem se překonala a třeba ne, třeba jsem klesla, ale cítím se relativně fajn. Mám nějaké povinnosti, ale musím to brát jako další výzvu k lepšímu já. Dělám to protože chci, chci mít lepší pocit. Mám pocit, že mnohdy beze smyslu blábolím. Nechci psát přímo, jelikož bych asi pociťovala sobeckost. Lžu sama sobě?

Nakonec můžete shlédnout tento výtvor, a kdyby Vás třeba zaujal, tak můžete sdílet či čokoliv, co Vás napadne. ^^
Můžete mi také připsat, zda jste to čekali či ne.

Kde se vzal, tu se vzal - pravý čas

29. january 2015 at 16:37 | neweresth |  diary
Krásný čtvrteční pozdní odpoledne,
Co jsem zůstala nějaký ten čas doma, na rekonvalescenci (po dlouhé době), byla jsem mile i možná pro mnohé nemile překvapena z nadílky bílých zmrzlých kapiček vody, které zahalily naši zemi již minulý víkend a stále se nehodlá úplně vzdát a vzdálit se, jenom nějaká část mění svůj stav a netěší tak, jak by si člověk přál.

Musím uznat, že takové menší volno se mi líbilo. Člověk se prostě musí někdy uklidnit a vypustit. Jo, sice jsem byla sevřena v rukách bacilům, ale nevadí mi to. Díky fajn náhodě jsem pravděpodobně ve škole ani o nic nepřišla, ba dokonce jsem si udělala nějaká ten čas na práci na povinné četbě, jo, hurá, už mám přes půlku. Jsem velice nadšená. Ještě dodělat seminárku v nadcházejících dvou týdnech a můžu být na sebe pyšná.
Co jsem měla čas, prohlídla jsem si nějaké internetové obchody a musím uznat, něco mě zaujalo a co víc, plánuji si z toho něco pořídit, takže se třeba podělím o svůj materialistický WISHLIST, jestli to někoho bude zajímat. Viděla bych to jako sobeckost, ale proč ne. Heh. Jako chvilková radost to může být fajn.
Tohle jsou krásky, pro které jsem se stavila po odpoledni na poštu. Radost, tu si udělám o víkendu u koníků. Uvidím tu mou milou spřízněnou duši a budu ráda, že jsem ráda. Potřebuju zaplnit emoční prázdnotu. ^^

Již počtvrté hudebně naladěná

23. january 2015 at 14:56 | neweresth |  music
Krásné páteční odpoledne,
V jak neobvyklý čas píšu. I přes zbytečně obavy a strachy mi většinou všechno vychází, až ne fyzickou slabost. Jako před měsícem, tak mě zase ohromila nějaká ta záludná viro-bakterie. Ona zase uteče, tomu věřím. Jednotky jsou v pozoru. Půjde to rychle. Abych si vykouzlila úsměv ve tváři v takovém nečase (když se tak dívám z okna, je tam mlha, žlutý nádech, zvláštní a zajímavé), je vhodné pustím žilou energii a já jdu touhle cestou. Není to zrovna šálek kávy mnoha lidí, ale já si to užívám.

Beartooth - In Between

Enter Shikari - The Last Garrison

The Pretty Reckless - Make Me Wanna Die

Johann Sebastian Bach - Air

Tak schválně, jak to vidíte? ^^

btw: Přístí týden se chystám do charitativního střediska odnést hru. Těším se a jsem za to ráda.

Jak jsem se stala částečně klidnou?

17. january 2015 at 2:36 | neweresth |  project - TGMYR
Krásné brzké ráno milým návštěvníkům,
V těchto nadcházejícíh řádcích a větách, bych se možná ráda podělila o své nynější pocity. Jak to vlastně vypadá s tím mým "individuálním" projektíkem a jak se cítím. Mám prostě nutkání, jelikož mě to z čista jasna napadlo a proto se na to vrhám i bezhlavě.

Jak jsem vlastně přišla na to, že nejsem tak úplně prázdná? Občas si tak projíždím sociální sítě s fotkami a narážím na zdrcená slova cizích účastníků takových těch honů za [lajky] a v tom narážím na různé citáty. Kdysi bych si řekla (asi tak pár měsíců zpět), že mě to naprosto vystihuje, ale teď - nemám ten pocit naprosté prázdnoty. Něco tam je, ale ani já nevím co, ale netíží mě to tolik, jako dřív.

Za prvé bych ráda ujasnila ten fakt, že se vlastně ani řádně nezaměřuji na cokoliv, co by se týkalo nějakého plánování a usilovného přemýšlení či psaní čehokoliv, co mě činí šťastnou, prostě to nesmí být nucené a žádané, ale naopak spontánní. Občas, co mě napadne sepíšu nějakou tu pozitivní chvilku, dojem, moment či slova na zcela obyčejný kus papírku a vhodím do té uzavíratelné skleněné nádoby, stojící pár centimetrů od notebooku.

Den, co den přicházím na nové věci. Dostává se mi nových zajímavých informací. Hromadí se mi nové a nové cíle, to co bych ráda zkusila nebo udělala. Jde to pomalu, ale jistě a za to jsem ráda. Naučit se přijmout věci takové jsou a navíc si je ochutiit i vlastní kořením. Nějaké to odhodlání a vlastní iniciativa. Nechte se inspirovat, něčím, co se Vám líbí či co Vás těší. Pravděpodobně to mě vede. Inspiruji se, něco provedu, jsem i nadšená a ráda bych inspirovala dál.

BTW. Jsem nesmírně ráda za své okolí, za ty nejbližší a přátele, jenom díky nim mohu udělat nějakým dětem malou radost vyhranou deskovou hrou, tady na blogu v soutěží o nejlepší VLOG.
Vaše neweresth (on [da] instagram)

Je zapotřebí té neustálé změny?

10. january 2015 at 4:54 | neweresth |  diary
Krásné ráno návštěvníkům,
Říkala jsem si, že bych to vzala trošku poeticky, naladěné na nějaké té hudební stopě, ale naneštěstí jsem nedošla k ničemu, o co bych se ráda podělila, něco, co by opravdu stálo za zmíňku. Snad někdy příště osloví mou duši a slechy nějaká ohromná melodie bez něžádoucích prvků.

Heh, asic hlavním bodem mého přemýšlení je vlastně fakt, že se stále dožaduji změny. Opravdu mě stále utiskuje pocit stereotypnosti, o což moc nestojím. Každá, i málá, změna je nějakou menší formou adrenalinu, torcha dobrodružství. A o to třeba jde. Ačkoliv, když se na to podívám jinak, pravděpodobně mě zasáhne ten fakt, že nemám tu kontrolu nad sebou, neznám své já - stále. Možná, ale trochu víc než předtím, kdy jsem bádala opravdu hluboko a dalo by se říct, že někde v prázdnu. Teď se tím prostě nemůže člověk nechat zastrašit. Bylo by to pak moc jednoduché a složité zároveň. Záleží, jak se k tomu člověk postaví.

Co víc mě napadá, když slyším a čtu to - co vlastně ani nechci, asic částečně napomáhá utváření mých úsudků. Nějaký slet nezodpovězených otázek. Jsme snad panáčky na minovém poli? Všechno je řízeno, ač nechceme či chceme. A co víc, ani o tom nevíme. Smutné. Žijeme v iluzích? Pravděpodobně asi ano. A jdo tahá za nitky teď? Jaký je vůbec cíl a smysl tohohle počínání?
btw. Na týden jsem blondýnou.
Vaše neweresth.

A jak to bylo dál?

4. january 2015 at 12:44 | neweresth |  the creative part
Krásné poledno-dopolední,
Koukám z okna na to jakou ohromnou sílu ten vítr vlastně má. Do výšky nějakých dvaceti metrů se tyčí vysoký smrk, ale oproti rychlosti určitě energie opravdu nemá šanci a prohýbá se. To, že je ta neviditelná síla tak mocná mi prozradí i rychle plující mračna šedo-fialové barvy. Co by teď mohly být zajímavější? Kdo ví. Čerpat inspiraci, sílu, energii a slova, to mě napadá a nabádá k tomu se dohodlat a něco udělat.

Mohu mít radost, jelikož zase nasněžilo, a co víc, prokoukávají sluneční paprsky, které dodávají takovému počasí tu správnou kouzelnou náladu. Chce to víc zmrzlé vody, víc lehoučkých vloček, víc krásy přírody. Usmívám se. Líbí se mi ta slova, ta představa. Další malé drobná radost. Možná múza k jakékoliv tvorbě. Podělím se o něco, co možná někdo ocení.

Tentoroční výběr poprvé

2. january 2015 at 10:54 | neweresth |  choices
Krásné dopoledne milí návštěvnící,
Lehce mě mrzí, že nám ten sníh zase pomalu taje, jelikož se zvedají teploty. Nenadále se tu objevuje ten fakt, že přijde víkend a poté návrat do ústavů. No, nerada bych tím někoho úmyslně či neúsmyslně znepokojovala, a fakt nechci. Mám fakt dobrou náladu, a ráda bych ji šířila dál - úsměvem. Opravdu, jen tak se culím na monitor a je mi fajn.

Smyslem tohoto článku (nejenom, že je první v roce 2015 a ani neúvodní) je ten fakt, že bych Vás trochu zapojila do mého žití a počínání. Už nějakou tu dobu přemýšlím nad tím, co bych změnila. Vlasy, to je jasná volba. Jsem naprosto unešená tou možností mít barevnou hlavu. Nakonec jsem došla k tomu, že modrou nechci, se zelenou je ze mě rovnej vodník a červená je moc klasická, proto jsem tedy vybrala tyto dvě "LILAC" a "LAVENDER".

Která barva by mi víc sedla, co myslíte?
Podělte se do komentářů - budu moc ráda za každý subjektivní názor.


Děkuji velice, neweresth
O to jakou barvu nakonec budu mít se nejdříve podělím na instagramu. ^^