Na pomoci záchranného kruhu, když se chceš dostat z kruhu

21. september 2014 at 8:47 | neweresth |  diary
Krásné nedělní,
Přemýšlím, co bych napsala. Je toho stále tolik, ale všechno je tak spletené, že vlastně ani nevím, kde je začátek či konec. Řešit problémy, které nejsou vlastně ani problémy, puhá myšlenka. Rozmotávání kruhů, do kterých se stále dostávám, ale i zamotávám. Dostává se mi dalších pocitů nevědomosti. Zním pravděpodobně nerozhodně, ale to já jsem a kolikrát jsem to řekla a napsala.

Podívám se zpětně. Vlastně nic není tak špatné, jak se může zdát. Mám radost a z maličkostí. Když si člověk najde to, co se mu na věci líbí, může být šťasten. Jela jsem se podívat na východ slunce, jelikož jsem skoro ani nespala. Všude kolem byly mraky, ale s možností najít místa, kudy se sluneční paprsky snažily prodrat. Mlha. Každá vrstva měla jiný vliv na barvu svého okolí. Jen si představit, dokreslit. Člověk se nesmí snažit - držet se tak hluboko a nesnažit se takové změny, která mu pomůže a nadále i vysvětlí - PROČ. Mrzí mě, že to prostě někdo nezkusí. Má to smysl.

Kolikrát jsem tak pesimistická. Jde to znát, ale já vím, že je to lepší. Co dokáže udělat chtíč, a co vůle. Jsou chvíle, kdy jsem naprosto dole a jednou třeba nahoře, ale žiju. Proč se zbytečně trápit. Vím, že stále opakuji to samé dokola, ale co, opakování je matka moudrosti a chci si vtlouct do hlavy, že mám cíl a smysl - celá existence. Nejsme tu pro nic za nic. Záleží na nás, jakou cestu si nakonec vybereme.
 


Comments

1 deny-paradise | Web | 21. september 2014 at 19:09 | React

No vlastně to co si napsala na mě docela sedí. Stále řeším nějaké zbytečnosti, které mě vytačí a pak mám blbou náladu. Je to se mnou jako na horské drázé chvíli nahoře, chvíli dole, chívli šťastná, chvíli ne... Asi si asi pořád nedokážu uvědomti, co to ten mlj život vlastně je, měla bych stím asi něco udělat. Stále si řikat, že to bude lepší, ale co když nebude?! Ok, budu věřit, že bude... aaa jsem strašný pesimista -,-
Mě už asi nic nepomůže, radost z maličkostí mám také, ale prostě já nemůžu se cítít chvíli dobře :/.
Ano, záleží na nás jakou cestu si vybereme, tím je třeba se řídit! Tak já to jdu honem měnit :)

2 Ko Ky | Web | 22. september 2014 at 3:27 | React

Vše má smyl, jen to musíme hledat. Sice se tak bez citů občas cítím i bez nálady apod, ale to je i ovlivněno počasím a ne tím, že by se nám dělo něco špatného.

3 simplelittlethings | Web | 22. september 2014 at 14:37 | React

Podobne sa cítim aj ja. Riešim niečo, čo ani neviem či by som mohla nazvať problémom, ale zamotávam sa do toho viac než by som chcela a bojím sa, že sa z toho už nevymotám. Rozhodná som, to určite, viem čo chcem svojím úsilím dokázať, len nie som si presne istá akou cestou to dosiahnuť. A nemám nikoho, kto by mi tú správnu cestu ukázal. Ale stále si hovorím, že musím myslieť na dobré veci a dobré veci sa mi stanú! :)
Ja som sa práveže do Prahy zamilovala, síce to kvantum ľudí mi tam prekáža, ale vedela by som s tým žiť :D

4 steel32 | Web | 22. september 2014 at 21:37 | React

s tim posledním odstavcem naprosto souhlasim a neustále si ho opakuju :D

5 Jasmin | Web | 25. september 2014 at 9:55 | React

No ja teraz riešim, len jednu vec a to je aby som mohla ísť do školy, pretože ma nebaví sa všetko doučovať a dopisovať doma alebo v nemocnici. Úplne súhlasím s tou poslednou vetou, ja som v poslednom čase dosť pozitívna a keď ma chce niekto naštvať, tak sa z neho smejem ešte viac :).

6 Klein. | Web | 27. september 2014 at 12:53 | React

Upřímně to je to nejlepší co člověk může udělat. Mít radost s maličkostí. Já jsem třeba nedávno dostala od babičky šátek na krk který byl v časopise a ještě teď mám z toho radost jak malé děcko. :)
Já to znám. Jednou dole jednou nahoře. Ale nedávno jsem si řekla sama pro sebe že je na čase přestat věci dramatizovat, že žijeme jen jednou a že co bude tak prostě bude a světe div se, je mi líp a jde to na mě i poznat. :)

7 Anette | Web | 27. september 2014 at 13:54 | React

Ano, souhlasím, člověk by měl mít radost z maličkostí. Například když mám nanuk a čokoláda je krásně křupavá, nebo venku je krásné počasí, svítí sluníčko, anebo teď na podzim jít na dlouhou procházku, to mě vždy rozveselí, když jsem smutná :)

8 Haniinka | Web | 27. september 2014 at 16:19 | React

Přesně:)já kdybych o tom řekla mamce nazvala by to "hormonálními výkyvy" :D
Ale mysli pozitivně nikdy není všechno tak černý jak se zdá. :)
Jinak probírala jsem affs. Ozvi se mi prosím na blog ať vím jestli tě mám nechat. děkuju :)

9 Pagess | Web | 27. september 2014 at 18:03 | React

Nic než pravda :) já jsem nehoráznej pesimista, všude na všem vidím jenom to nejhorší -_- a vadí mi to, ale myslím si, že když už s tím člověk nějaký 18 let žije, tak to prostě nezmění :) je to temperament, který má člověk vrozený. Ikdyž si furt říkám jak je něco fajn, vždycky přijdu s tím "achjo" .. takže tak :D

10 Kika | Email | Web | 28. september 2014 at 21:44 | React

Doufám, že jsem Tě správně pochopila, ale taky jsem občas příliš pesimistická a dokázat se konečně vymotat z těch problémů (nebo je prostě přestat řešit a být šťastná...)

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Advertisement