March 2014

Nespavost neomlouvá.

30. march 2014 at 6:32 | neweresth |  diary
Přeji příjemné ráno,
Jsem velice optimisticky naladěná, nebo se aspoň cítím v klidu a v pohodě, narozdíl od toho, co jsem prožívala včera večer, kdy na mě působila ta negativní energie a ty odstíny světla, tak trochu domácí deprese, která mi často ukazuje jak se vlastně cítím v domácím prostředí, ale tohle není hlavním bodem dnešní ranní zprávy. Abych byla upřímná, chci Vás obohatit řádně o má psaná slova z mysli, jelikož, kdekoho nezajímá, kdo vlastně jsem. Co jsem vlastně zač. Avšak děkuju těm, co si přečetli něco o mně.

Každovíkendová škola mi leze krkem. Všechno doháním v pátek a sobotu, potom je to další stereotyp, kdy se učím na následující dny, asic v poslední době mám problém s koncentrací. Je to skoro jako bych snědla celý půlkilový balíček sušenek, nebo celou stuentskou - mimochodem KOKOSOVÁ! Miluju ořechy. Jo, můj život je velice sladký, což mě trochu děsí, takže vzhůru k odříkání, aspoň trošku.

Kdybych se pobavila o svých "negativných" pocitech, tak je léčím konverzací, psaním svých myšlenek do "deníku". Když se kouknu zpětně, je to pořád to samé, ale něco na tom je. Člověk si ty své myšlenek, ty správné vměstnává do své mysli a cítí se tak trochu správně. Jo, život je plný překvapení. Není vhodné přiznávat si, že to stojí za nic! Člověk si musí najít činnnost, smysl, něco pro, co stojí za to žít, něco co jej naplňuje. Takové hledání může být kolikrát během na dlouhou trať, ale vytrvalí běžci se nevzdávají. Jsem ohromně ráda, že se na světe najdou lidi, se kterými můžu sdílet své nesmyslné a nepochopitelné psycho myšlenky a celou psychiku.

A víte co, jsem nehorázně ráda, že můžu nějak pomoct a to třeba jen pár slovy a lidi to potěší. Miluju zpětnou vazbu. Jsem nadšená, když jsou lidi šťastní. A to mě naplňuje. Cítím se pak mnohem líp, když vím, že to má smysl. Jde o princip, o to, co si myslíme. Takže opět, vzhůru za snem.

Nakonec se můžu pokochat jedním zoufalým činnem, stále lehce pubertální slečny. Prosím, berte to s rezervou.

Pohled na sebe samého.

29. march 2014 at 1:10 | neweresth
Krásný den návštěvnící,
Jak jsem již zmiňovala v nějakých starších deníčcích, měla jsem tu možnost udělat si jeden test osobnosti na internetu a dále jeden pod dohledem psychologa (navíc jsem si udělala jeden inteligenční). Nezdá se mi, že by mě to překvapilo, a ani z toho nejsem zklamaná. Jsem to prostě já. (Zase se to rýmuje.) Trochu dvojí osobnost. Nejprve bych Vám ráda představila internetovou verzi a poté si můžete přečíst můj osobní zážitek z návštěvy u školního psychologa. Nechci Vás zatěžovat přebytečným vykecáváním a tak Vám jen zkopíruji to, co mi internetové testování vygenerovalo. Přeji příjemné počtení.

Pokud máte zájem udělat si tento test osobnosti také, a zcela zdarma, najdete jej ZDE.

Typ INFJ

Hluboké, uvážlivé a složité typy. Dokáží řešit složité problémy, snadno se rozhodují. Zranitelní, ale empatičtí, věří na hodnoty a zásady. V práci odpovědní se sklonem k perfekcionismu.

Imprese vychazejícího slunce.

22. march 2014 at 1:12 | neweresth |  photo
Jak jsem již slíbila. Ráda se s Vámi podělím o příjemnou radost, díky které stojí za to žít, vylézat z postele dřív a prostě si ji uživat. Ten neskutečný pocit, kdy se prodírajícíse paprsky vpíjí do širého okolí a to včetně Vás je opravdu neskutečný. Věčně se všichni ženou za západem, ale proč jednou nejít s východem, však proč ne, že. Určitě nezapomenutelný moment. Minimálně pro mě. Pokud máte zíjem, více fotek najdete ZDE.

Boj pomocí terapie.

15. march 2014 at 1:15 | neweresth |  diary
Krásné sobotní ráno.
Venku je tma, ale krásná, bez mračna. Sice je trochu zima, ale v tom pozorovat noční oblohu to vůbec nevadí, když je člověk za oknem. Vždycky jsem byla fascinována tou čirostí tmy posypanou obrovskými žárovičkami někde daleko, možná až v Tramtárii. Fantazii se meze nekladou a když nevím, tak si raději domyslím - cestu provázenou hvězdami různých tvarů a velikostí.

Dny, které se mnou běží jsou stále v rytmu zmatenosti. Už jsem si zvykla, ikdyž jsem plná smíšených nálad. Snažím se to odbourávat. Postupně. Jak jen to jde. Přemýšlím moc, ale žiju. To je hlavní. Nesmím se nechat užírat vlastní nesmyslnou myslí.

Posledních pár odpolední jsem se po škole vrhla do parku. Bylo totiž nádherně. Svítilo slunce a pálilo do zad. Tak proč bych toho nevyužila. Srovnat si myšlenky. Nabrat sílu. Pár chvil jsem strávila psaním svých "trápení" a myšlenek do papíru, kde jsem sama sebe přesvědčovala, co vlastně chci, co se vlastně děje. Všechno je podobné, ale to nevadí. Hlavní je, že jsem ze sebe dostala aspoň část těch pocitů, emocí. Prostě se vypsat. Nejsem si úplně jistá, že to pomohlo, ale v tu chvíli mi bylo líp. Poslouchat radost z okolí. Úsměvy na tvářích. To mě těší.

Dneska mě přemohla síla emocí. Úplně mě pohltila síla nevrlosti. Nerozuměla jsem. Nechtěla jsem nic slyšet. Naprosté ticho mi vyhovovalo. Proto jsem započala chvilkovou terapii na tento "problém" svým skvělým zpěvem. Hned mi bylo líp. Zakrákorala jsem celé obci i městu a uklidnila se.

Jdu s novými cíli a jdu s nimi. Jdu v duchu naivity, ale to jsem přece já.

Jak zažít XY.

9. march 2014 at 7:28 | neweresth |  diary
Krásné ráno.
Opět mám pocit lehkého zklamání z mého počínání. Mrzí mě spoustu věcí, ale musím se s tím vyrovnat. Stojí za to žít, a proto pro to musíme něco udělat... Během toho, co jsem psala tuhle větu jsem se spontánně rozhodla něco podniknout. Díky jistým vnějším vlivům jsem se dohodlala, odhodila počítač, navlekla na sebe nějaký teplý habit (ovšem vynechala jsem rukavice - zásadní chyba) a vyrazila ven - Do ledového království. Kdo by to do mě řekl?! Ani já sama. Je čas jedat trochu bezhlavě. Žážitek je potom o to kouzelnější.

"Jako dopravní prostředek jsem si vybrala kolo. Docela jsem se překvapila. Sice jsem některé kopcovité úseky byla nucena vyšlapat, ale stálo to za to! Pozorovat tu zářivou tečku v tom obrovském prostoru bylo opravdu úchvatné. Každá změna barev, tonů a osvětlení měla svůj jistý význam, co se týče zrození nového dne. Paprsky, které se pomalu derou přes kopce a opírajíc se do Vás jsou něčím nesmírným. Tolik přídávných jmen bych použila, ale stále by to bylo málo. Tak dobře mi bylo. I zmrzlý obličej a ruce mi naprosto nebránily v tom abych se usmívala a užívala si to. Je neskutečné za jak relativně krátkou dobu dokáže slunce změnit náladu krajiny." Určitě se s Vámi do budoucna podělím o fotky. Teda pokud bude zájem.

Hned je mi líp. Musím poděkovat. Není to marné, prostě je to na nás, co nám radost udělá, za tím bychom měli jít. Je zbytečné se trápit, kvůli něčemu, pro co ani nechceme nic udělat. Vezměte svůj osud do rukou. Sněte a konejte. Držím Vám pěsti. Mimochodem, můžete se podívat na tohle. Je to trochu slabší "odvar".

Prostě XY.

Přírodní krásy detailů.

7. march 2014 at 22:19 | neweresth |  photo
Nechci se chlubit, ale také si to nechci nechat pro sebe. Můžu Vám hned ze začátku prozradit, že jsem detailistka. Preferuji zajímavé fotky ndebo fotky zaostřené či zaměřené na nějaký kousek. Něco takového, co dovede člověka k tomu aby trochu zapřemýšlel. Inu, jde vyloženě o vkus. Já se chci podělit o takové fotky, které nejsou nemusí být pro většinu zajímavé, ale mě se líbí. Chtěla jsem zachytit ty věci, to prostředí. Fotky jsou foceny našim digitálním foťákem od LUMIXU, takže nic extra kvalita. Mimochodem, trochu jsem si pohrála s kontrastem, ale jen vlemi málo.

Zmatená mysl obohacena o přírodní překvapení.

1. march 2014 at 1:27 | neweresth |  diary
Příjemné ranní hodiny,
Už mi to příjde jako každotýdenní rutina. Prostě přeijet domů, vybrat celou ledničku, sednout si k počítači, nasadit si sluchátka a přemýšlet až do ranních hodin. Zajímalo by mě, čím to je. Celý týden se cítím unavená, ale plná energie. Taková ironie. Absolutně mi neleze na mozek, jak je jen možné, že se chovám jako nevybouřená patnáctka a přitom jsem stará. No, všk je přeci jenom číslo. Na to, jak se cítím asi opravdu vliv nemá, ale někdo si stojí za názorem, že se to prostě nehodí.

Pořád tápu v myšlenkách, kdo vlastně jsem. Cítím se zmatená, a prej to není jenom můj pocit. Uvažuji nad tím, jak je vůbec možné, že jsem se stále nenašla. Každou vteřinu a minutu se hledám ve svých projevech chování, ve svých myšlenkových pochodech a stále není konce.

Bojovat za šťastné konce. Žit pro něco, co má smysl. To chci. Chci zažít nějaké dobrodružství. Vyčerpat tu energii, která se mnou cloumá. Najít správnou cestu, která možná nebude lehká, ale já se překonám. Chci se překonat. Být něčím. Neproplouvat, ale žít. Otevřít oči. Zapomenout na stud. To chci. Všechno tohle a ještě víc. Určitě na to mám, prostě si musím víc věřit.

A teď. Teď. Teď. Teď, se snad vzchopím.